Kraj se rozvíjí, pojďme to dotáhnout, říká Albert Tošovský

Albert je zkušeným manažerem, který pracoval v českých a nadnárodních společnostech, v současnosti se věnuje především strukturálním analýzám fungování společností zejména v oblasti obchodu, provozu a HR. Jak by chtěl tyto zkušenosti zúročit ve vedení kraje?

Už přes dvacet let žijete v Karlových Varech, a tak můžete srovnávat, jak se nejen toto město, ale celý náš kraj v posledních letech rozvíjí či nerozvíjí, v čem jsou silné a slabé stránky. V čem by měl tedy kraj a jeho největší město přidat?  

Utíká to. Jsem tu spokojený a mám kraj rád. Jsem realistický optimista a rozhodně vnímám, že se kraj rozvíjí a posouvá dopředu. Ale potenciál, který se v něm ukrývá, je obrovský. Je tu spousta šikovných lidí, firem i jiných subjektů. Všichni tomu kraji mají co dát a posouvat ho dopředu.

Máte řadu zkušeností z podnikání – zejména na obchodních a provozních manažerských pozicích. Jak byste je využil ve vedení kraje a jaké oblasti byste se rád věnoval? 

Regionální rozvoj, to je moje hlavní volba. Aktuálně i ve výboru pro regionální rozvoj působím. Tady chci využít dlouholetou zkušenost z HR, managementu a businessu. Chci zdůraznit 3 směry: 1. Zaměstnanost, konkrétně pomoc při tvorbě špičkových pracovních míst. 2. Podpora moderního průmyslu i lázeňského, chcete-li 4.0, inovací, start-upů. Sem spadá i nalezení náplně a využití projektu Krajského inovačního centra (KIC). To bude mít vliv jak na zaměstnanost, tak na infrastrukturu nebo kvalitu bydlení. 3. Volnočasová infastruktura – rozvoj a vznik atraktivních míst pro trávení volného času. Což může být i dovolená. Prostě aby dospělí a děti měli kromě perfektní sítě cyklostezek a turistických tras a bezkonkurenčního mobilního pokrytí také místa, kde si mohou jinak dobře zasportovat, kulturně nebo gastronomicky se vyžít nebo se vzdělávat. A která budou atraktivní i pro návštěvníky kraje. A ta místa by neměla být jen ve velkých městech, ale rovnoměrně po celém kraji. Tak abychom podpořili i menší obce. Zapomenout nesmím také na důraz na zvyšování bezpečí v kraji třeba pomocí smart technologií. Menším, ale velmi důležitým tématem, které chci vyřešit, je veterinární pohotovost. Ta tu prostě chybí a chovatelé zvířat ji, jako důležitý díl infrastruktury služeb, potřebují. Ať už to bude s místními veterináři, což bych preferoval, byť ti se k tomu zatím nemají nebo s importovanými, tak ten projekt prostě vzniknout musí. Aktuální a akutní je i nutnost zachování činnosti Záchranné a odchytové služby pro zvířata, což se nám, pevně věřím, podaří.

Doprovázíte Petra Kulhánka při cestách po regionu na diskuze s občany, co si z těchto setkání odnášíte, spíše příjemné, či nepříjemné zážitky? 

 Ano. Snažíme se potkat s lidmi v maximálním počtu obcí. Odnášíme si spoustu podnětů. Vlastně jsem příjemně překvapený, jak pozitivně se lidé na náš kraj dívají a jak jim na něm záleží. To vůbec nekoresponduje s některými mediálními zkratkami a informacemi o tom, jak jsme údajně jedni z nejhorších… To kategoricky odmítám a vím, že jsme dobří a můžeme být ještě mnohem lepší! A nastavení lidí, kterými se setkáváme, to podporuje. 

O vaší práci v soukromé sféře jsme mluvili, tak se nám představte jako politik – a stručně zkuste popsat, proč jste se vůbec do politiky pouštěl, jaké jsou vaše hodnoty a kde jsou pro vás nepřekročitelné červené čáry?

Politika mě vždy bavila. Rád se na ní podílím. Chci mít na věci a dění kolem sebe vliv, který mít můžu. Nechci, aby o mně rozhodoval někdo jiný. Vstup do politiky je velmi snadný a jsem rád, že se nám daří rozšiřovat naše řady o nové příznivce. Včetně mladých. Všem tu možnost nabízím stejně jako maximální podporu. Politiku za „klávesnicí“ umí dělat každý. Červenou čarou jsou pro mě extrémistické subjekty a lidé.

Co rád děláte ve svém volném čase?

 Rád cestuji. ČR mám projetou křížem krážem, takže teď je na řadě hlavně Itálie. Mám rád gastronomii, filmy, hudbu nebo nové technologie. A v neposlední řadě samozřejmě sport téměř ve všech podobách. Nejraději hraju hokej, fotbal, tenis, florbal, basket, golf, fitness a běhání. S tím se pojí ještě jeden z mých cílů. A to je vznik samostatného odboru pro sport s vlastním radním. Na celostátní úrovni se léta mluví o potřebě ministerstva sportu, ale zatím zůstává jen u prohlášení. Tak co s tím začít „odspodu“ a vytvořit malá „ministerstva“ v krajích. Celý segment silně zviditelnit, alokovat do něj maximální, nejen finanční podporu. Myslím, že každému je jasné, jaký obrovský vliv má sport na naše životy. Ať už jde o náš tělesný a duševní rozvoj a zdraví, extrémní úspory nákladů ve zdravotnictví, ekonomický multiplikační efekt, ale i prestiž a zviditelnění, které hýbou světem. O tom, co s „naší“ náladou udělá jakýkoliv úspěch našich sportovců, ani nemluvím.

Přejít nahoru