Dvě volební období byl úspěšným starostou Františkových Lázní, které se mu podařilo oživit a zvládl je i zapsat na seznam UNESCO. Tamní investiční akce zvládl coby starosta bez zadlužení města, a to i při masivních investicích do infrastruktury a občanské vybavenosti. Z naplněné kasy pro další investice z tohoto období současné vedení města stále čerpá. Jako předseda Sdružení lázeňských míst přispěl k propagaci lázeňství a spuštění vědeckých projektů. Stojí za tzv. lázeňskými vouchery, které fakticky zachránily české lázeňství před zánikem. V současné době Jan Kuchař již tři roky hájí zájmy Karlovarského kraje v poslanecké sněmovně, kde se věnuje především zdravotnictví a rozpočtu. To, že zůstal i nadále bojovníkem /podobně jako ve starostenské pozici/, dokazuje např. ochranou malých lékáren, bojem za kohezní politiku, změnou krajského rozpočtu k lepšímu, či k prosazení prioritní průmyslové zóny ČR v Chebu. Je spoluautorem transformačního projektu Via Carlsbadia, který by do našeho kraje měl přivést dobře placená pracovní místa, stejně jako technologický rozvoj.
Co vás naučila velká politika a jakou zkušenost byste chtěl přenést do vedení Karlovarského kraje?
Nerozlišuji velkou a malou politiku, ať je to na městě, nebo v Parlamentu, snažím se dělat maximum možného. Vždy máte určité mantinely, jsem ale přesvědčen, že ten, kdo netlačí a neposouvá je, je pouhým údržbářem. Já se snažím tvořit. To mi přináší radost. Vždy věřím, že věci, které dělám, se vždy v brzké době pozitivně projeví.
V Karlovarském kraji se mluví o nedostatečné péči v oblasti zdravotnictví. Co se dá udělat pro to, aby se věci zlepšily? Jste členem zdravotního výboru parlamentu a také dozorčí rady VZP…
Hlavně se musí přestat o problémech jen povídat. Já osobně jsem pro činy. Například jsem se hned po nástupu do Poslanecké sněmovny rozhodl řešit absenci onkologického centra v našem kraji. Sháněl jsem veškerá dostupná data i spojence. Fakticky jsem do kraje přivezl kompletní sestavu ministerstva, včetně zdravotního výboru parlamentu a společně s hejtmanem jsme přesvědčovali o nutnosti tuto péči zajistit. Výsledkem jsou první finanční prostředky v řádech stovek milionů korun, které startují budování tohoto centra. Z toho mám upřímnou radost. Navíc se při těchto setkáních také podařilo vyjednat leteckou záchrannou službu, která zde velmi chybí. Také jsem se pustil do řešení lokálních problémů jako je pediatrická péče v Aši, rozšíření ortopedických, stomatologických a jiných praxí. Rád bych dosáhl rozšíření lázeňské péče i lékárenské sítě – s ohledem na dostupnost léků v některých lokalitách.
Věnujete se i technologiím, co tedy vlastně znamená projekt Via Carlsbadia pro Karlovarský kraj, kterého jste spoluautorem?
Tenhle projekt vznikl vlastně ještě v době mého starostování. Instalovali jsme tehdy jako první v republice autonomní sekačky do volného prostoru. Souběžně jsem připravil projekt pro autonomní autobusy. To bohužel narazilo na nedokonalé pokrytí GPS signálem a chybějící legislativu. V roce 2022 jsem tedy požádal pana rektora Dopravní fakulty ČVUT o pomoc – a zadařilo se. Dnes je projekt kompletní, zahrnuje celý kraj a je podpořený z evropských zdrojů. Pokud vše dobře dopadne, budeme jediným územím v Evropě, kde bude možné testovat a vyvíjet autonomní technologie v reálném provozu. Tedy auta, drony, vlaky atd. Běžný občan to pozná již do dvou let, protože v žádném místě kraje mu nebude vypadávat telefonní signál ani data, a to ani na hraničních přechodech. K našemu projektu se totiž připojila bavorská i saská strana. Přidanou hodnotou je fakt, že tento projekt přinese zajímavá a dobře placená pracovní místa lidem v kraji. Již dnes komunikujeme společně s CzechInvestem se zajímavými investory do kraje. Věřím, že to bude důvod návratu mladých odborníků po studiích zpět do regionu, a také přílivu nových studovaných lidí nejen z ČR. Budeme skutečně jediným takovým místem v Evropě!
Na kraji působíte i jako předseda komise životního prostředí a změny klimatu. Co si myslíte, že je třeba pro kraj dělat v téhle oblasti?
Ano, společně s kolegy z komise se snažíme podpořit smysluplné projekty pro zadržení vody v krajině a zvýšení biodiverzity. Iniciovali jsme /cca před dvěma lety/ vznik pracovní skupiny pro zápis CHKO Krušné hory. Po naší iniciativě se to samé následně odehrálo i v Ústeckém kraji a výsledkem je odstartování procesu vyhlášení vládou ČR. Do roku 2026 by Krušné hory měly tuto ochranu získat. Jsem přesvědčen o tom, že je to potřeba jak pro jejich ochranu, tak pro zvýšení návštěvnosti našeho kraje. Vždyť cestovní ruch a lázeňství nás dělají výjimečným krajem. Proč toho tedy nevyužít?